V regionu se zamýšlí Jana Vaňhová nad bezpečnostní situací a nezaměstnaností

Z pohledu statistik patří Ústeckému kraji nelichotivá čtvrtá příčka s téměř 30 tisíci trestných činů ročně, v přepočtu na počet obyvatel je náš region dokonce jen těsně za Prahou na druhém místě. Bezpečnost je tedy stěžejním tématem v celém kraji, zvláště pak v takzvaných vyloučených lokalitách, jakými jsou Šluknovský výběžek, Varnsdorf, Janov na Mostecku a další. Příčinou jsou dlouhodobě nepříznivé socioekonomické ukazatele – vysoká nezaměstnanost a nízká vzdělanostní kultura. Protože jsme se volání o pomoc z centra nedočkali, vyvinul Ústecký kraj vlastní zákonodárnou iniciativu pod názvem Ústecký balíček. Ani ten Poslanecká sněmovna neschválila, a tak se hejtmanka obrátila na policejního prezidenta Petra Lessyho a ledy se malinko hnuly. Přes úsporné škrty v rezortu vnitra vznikla krajská speciální pořádková jednotka, která zahájila činnost ve Šluknovském výběžku.

Paní hejtmanko, jak hodnotíte aktuální bezpečnostní situaci v kraji, specielně v takzvaných vyloučených lokalitách a co očekáváte od státu – vlády, poslanců a senátorů? 

Především jsem velmi ráda, že v Ústeckém kraji vznikla, byť s porodními bolestmi, speciální pořádková jednotka policie. Chtěla bych touto cestou ještě jednou poděkovat policejnímu prezidentovi Petrovi Lessymu, že navzdory ministerstvu vnitra tuto jednotku prosadil. Musíme si však uvědomit, že jde o represivní opatření, byť potřebné. Rozhodně by však hlavním úkolem speciální pořádkové jednotky nemělo být násilné rozhánění demonstrací občanů, kteří v zoufalství z dlouhodobého a zásadního selhávání bezpečnostní role státu vyjdou do ulic. Ti lidé se cítí bezmocně, jsou svědky každodenních excesů nepřizpůsobivých jedinců, cítí se ohroženi na životě a svém zdraví, bojí se o svůj majetek. 

Od loňských nepokojů na Šluknovsku uplynul rok. Nechci být poslem špatných zpráv, ale podle aktuální Bezpečnostní analýzy Ústeckého kraje dochází k rozšíření kriminogenního chování do nových lokalit v našem kraji, čímž roste nebezpečí vzniku nových vyloučených lokalit, nebo rozšíření stávajících. Stále reálnější je hrozba opakování rozsáhlejších nepokojů, ale už nejenom na Šluknovsku. 

Premiér Petr Nečas při své návštěvě Šluknovska v září 2011 mimo jiné slíbil zajistit bezpečnost lidí a ochranu jejich majetku, vytvořit centrální registr přestupků, soustavné a opakované přestupky posuzovat jako trestný čin, realizovat programy aktivní politiky zaměstnanosti a programy na podporu sociálního bydlení. Nic z toho se po mnoha měsících nerealizovalo.

Jsem velmi znepokojena přístupem vlády a některých vládních poslanců, kteří, namísto plnění slibů daných občanům Šluknovska v září minulého roku, hledají jakékoli záminky proto, aby Ústeckým krajem již zpracované zákony nebyly v prvním čtení v Poslanecké sněmovně schváleny a z ryze politických motivů, bez ohledu na přání občanů, se snaží oddalovat účinná opatření, jejichž primárním cílem je ochrana zdraví a majetku občanů žijících poblíž sociálně vyloučených lokalit kdekoli v ČR.

Frustrace občanů z nezájmu vlády a planých slibů bohužel využívají a zneužívají různé extremistické skupiny k rozdmýchávání rasové nenávisti. Řada občanů na jejich řešení slyší. Je nezbytné neodkladně řešit tuto situaci, která může přerůst v násilí. Lidé a ani já nechceme, aby se za pár desítek let stalo z Ústeckého kraje jedno velké ghetto.

Současná pravicová vláda má od počátku problémy sama se sebou a jediné, co v podstatě stíhá, je neustálé řešení svých vlastních skandálů a pro celou republiku devastující vládní škrty, které se už nedotýkají pouze peněženek každého občana, ale už i jeho bezpečnosti. Přitom skutečným výsledkem vládních škrtů jsou chudší rodiny, utlumená ekonomika a rekordní výše státního dluhu. 

NEZAMĚSTNANOST

Mezi hlavní příčiny vysoké míry nezaměstnanosti v kraji patří strukturální změny, kterými region prošel v devadesátých letech minulého století. Tehdy se dramaticky snížil počet zaměstnanců v odvětví paliv, energetiky a chemickém průmyslu a tento trend ještě pokračuje. Lidé se bojí, že ztratí práci a rozšíří řady uchazečů na úřadech práce.  I v tomto případě vláda zaspala v aktivní politice zaměstnanosti jak v Ústeckém, tak i Moravskoslezském kraji. Také tady vedení kraje supluje práci státních orgánů. Kraj připravil akční plán Ústecký program zaměstnanosti 2020. Jde o velmi ambiciózní strategii, která vyžaduje součinnost řady subjektů. Vládou počínaje, přes příslušná ministerstva, úřady práce, hospodářské komory až po zaměstnavatele a investory. Podobně jako v případě Ústeckého balíčku i tady byl kraj nucen pustit se do oblastí, které jsou v kompetenci vlády a ministerstev. Pokud by to neudělal sám, od centrálních orgánů by se pomoci pravděpodobně nedočkal.  

Paní hejtmanko, vyjmenujte prosím základní priority, které akční plán zaměstnanosti obsahuje?

Akčním plánem Ústecký program zaměstnanosti 2020 děláme obdobně jako v případě Ústeckého balíčku práci za vládu a příslušná ministerstva. Zásadně nesouhlasíme zejména se snižováním finančních prostředků v programu aktivní politiky zaměstnanosti. Pro letošní rok vláda v porovnání s rokem 2011 snížila v Ústeckém kraji tyto potřebné prostředky o dvě třetiny. Máme jasný cíl, snížit v Ústeckém kraji míru nezaměstnanosti na republikový průměr.

V rámci Ústeckého programu zaměstnanosti 2020 například definujeme 17 konkrétních a klíčových požadavků směrem k vládě a Poslanecké sněmovně. Jde například o zvýšení výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti, vytvoření motivace v podobě výrazně vyšší minimální mzdy v porovnání s výší dávek, nárůst podílu zaměstnanců pracujících na zkrácenou pracovní dobu, vymezení statutu sociálního podnikání, různá daňová zvýhodnění pro zaměstnavatele a nové investory, ale také o zamezení práce načerno, povinností zaměstnavatele nahlásit nového zaměstnance před jeho nástupem do práce, znovuzavedení povinnosti zaměstnavatelů hlásit na úřad práce volná pracovní místa atd.

Ústecký kraj předpokládá, že se do programu zaměstnanosti zapojí i další aktéři na trhu práce. Směrem k Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR se požadavky zaměřují primárně na nové projekty financované z Evropského sociálního fondu, motivaci k dalšímu vzdělávání nebo systém postupného vzdělávání.

Prvním konkrétním krokem vycházejícím z Ústeckého programu zaměstnanosti 2020 je vytvořit v rámci příspěvkových organizací Ústeckého kraje zhruba 480 nových pracovních míst. Celkem své požadavky předložilo 20 organizací z oblasti sociální a zdravotní (představa více než 70 míst), 85 škol a školských zařízení (více než 380 míst) a 10 organizací z oblasti kultury (přibližně 20 míst). Jedná se například o profese jako sociální pracovník, rehabilitační pracovník, údržbář, pečovatel, fyzioterapeut, zahradník, asistent pedagoga, lektor, domovník, vrátný, řemeslné obory, uklízeč a různé pomocné profese. Ve většině se jedná o dlouhodobá pracovní místa, nikoli o sezónní práce. Financování pracovních míst se plánuje v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a projektů ESF. 

Je potřeba dát práci těm, kteří chtějí pracovat, a více motivovat ty, kteří pracovat nechtějí.

 

 

Foto:

Policejní prezident Petr Lessy při návštěvě Ústeckého kraje hejtmance Janě Vaňhové slíbil vytvoření speciální pořádkové jednotky. Slib dodržel.

Hejtmanka Jana Vaňhová byla přítomna otevření nové policejní služebny ve Varnsdorfu.

Den záchranářů Ústeckého kraje je příležitostí k finančním darům nejen pro jednotlivé složky systému, ale také pro obce a města. 

V průmyslové zóně Ústeckého kraje Triangle zahájil počátkem července provoz závod Solar Turbines. Nyní zaměstnává 73 lidí, v dalšícvh dvou etapách se jejich počet zvýší přibližně na dvojnásobek. Pásku společně s paní hejtmankou přestřihli prezident společnosti Jim Umpleby (vlevo) a generální ředitel agentury Czechinvest Miroslav Křížek.