Stavebnictví po dlouhém propadu v březnu poznalo mírný růst.
České stavebnictví v březnu poznalo něco, na co čekalo dlouhé měsíce. První, byť velmi mírný růst. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavební produkce v březnu meziročně reálně vzrostla o dvě procenta. Na obrácení tohoto trendu se podílela mimo jiné rezidenční výstavba. V březnu investoři začali stavět celkem 2555 bytů, což představuje meziroční nárůst o 53,3 procenta. Pozitivní březnová čísla sice znamenala první drobný příliv optimismu pro stavaře, ale výraznější vzpruhu pro celý sektor nepředstavují. Za celé první čtvrtletí letošního roku totiž stavebnictví kleslo reálně o 2,1 procenta.
Březnová statistika sice přinesla dlouho očekávaný růst, ale spíš než vyšší výkony stavebních firem ji ovlivnila nízká srovnávací základna z loňského roku. České stavebnictví se totiž v minulých letech propadlo tak hluboko, že bylo jen otázkou času, kdy k mírnému růstu dojde. Nárůst o dvě procenta v jednom měsíci není žádný důvod k oslavě. Zvlášť, když vezmeme v potaz celé první čtvrtletí, kdy stavebnictví stále klesalo.
Čísla týkající se bytové výstavby jsou na první pohled více optimistická, než si zaslouží. V březnu se sice zahájilo o polovinu více bytů než ve stejném měsíci loňského roku, ale v tom jsou započítány i změny dokončených staveb. Pokud se podíváme čistě na bytovou výstavbu, tak stavaři zahájili v březnu stavbu 2086 nových bytů, od začátku roku jich v celém Česku začali stavět 5378.
Statistika za hlavní město je ještě více tristní. V březnu evidoval ČSÚ pouhých 71 zahájených bytů v nové výstavbě. Celkem se v Praze letos začalo v nových projektech stavět 571 bytů. Hlavní město tak definitivně přišlo o post nejvíce se rozvíjejícího regionu v ČR. Více bytů než v Praze se letos začalo stavět nejen ve Středočeském kraji (1075 zahájených bytů v nové výstavbě), ale také v Jihomoravském (700 bytů) a Olomouckém (613 bytů) kraji. Jen s nepatrnou ztrátou dýchá Praze na záda dokonce i Moravskoslezský kraj (474 bytů).
Praha se nemůže vymlouvat na neuvěřitelně dlouhý povolovací proces, protože s tím se potýkají všechny regiony v ČR. Specifikem hlavního města však je zastaralý územní plán, který už vyčerpal takřka všechny rozvojové plochy pro nové bydlení. Místo, aby se urychleně přijal nový a nabídl Praze tolik potřebný rozvoj, definitivní přijetí nového dokumentu se neustále odkládá. Podle posledních zpráv by měl platit až od roku 2023, přitom ten stávající platí už od roku 2000. Od té doby nikdo nepřišel s nabídkou nových ploch k zástavbě, přestože se Praha neustále rozrůstá. Jen v loňském roce podle ČSÚ vzrostl počet obyvatel hlavního města o 13 tisíc. Pokud se nebude stavět, nebudou mít nově příchozí brzy kde bydlet.
Váznou však i jiné důležité stavby. Proč už dávno není dokončena páteřní síť dálnic a železnic? Proč některá velká města už od devadesátých let marně čekají na obchvaty? Proč se už nestaví tolik potřebný Pražský okruh? A tak bych mohl pokračovat ještě dlouho. Bohužel se obávám, že se situace nyní k lepšímu nezmění. Politické strany se v příštích měsících budou utápět v předvolebním boji a na běžné problémy nebudou mít čas. K velké škodě nejen českých stavařů, ale nás všech.
